Nejrůznější formy narušeného příjmu potravy jsou popisovány už celá staletí. Názory na odmítání jídla se v minulosti značně měnily. Někteří považovali tyto jedince za držitele nadpřirozených sil nebo pod vlivy ďábla, jiní sdíleli názor, že se jedná o počáteční stav duševní poruchy.

Starověk

Galén ve 2. století poprvé popisuje příznaky mentální anorexie. Ve starověku anorexie označovala stav nedostatečné orexis (celkové únavy a apatie). Výraz anorexia pochází z řečtiny a skládá se z předpony an- (značící ne, bez) a slova orexie (snaha, žádostivost, chuť k jídlu). Hippokrates i Galén připisovali odmítání potravy špatným tělesným tekutinám. Stávalo se, že staří Římané v průběhu hostiny používali husí brk, aby vyzvraceli stravu a mohli tak pokračovat v přejídání. Byl to opět Galén, kdo jako první pojmenoval onemocnění známé jako mentální bulimie. Slovo bulimie pochází z latiny (bulimia), je odvozeno z řeckého βουλιμία (boulimia). Jedná se o složeninu dvou slov – bous (býk) a limos (hlad).

Středověk (5.–15. století)

Zejména ve středověku mělo cílené hladovění podstatnou roli v životě silně nábožensky založených dívek a žen. V 15. století dívky a ženy hladověly, aby umlčely své hříšné tělo a byly považovány za světice.

Raný novověk (16.–18. století)

Naopak v 16. století byly dobrovolně hladovějící osoby prohlašovány za „posedlé ďáblem‟ a byly pronásledovány církví. Na přelomu 17. a 18. století přináší britský lékař Richard Morton vědecký pohled na věc a je prvním, kdo definuje mentální anorexii (v roce 1694).

19. století

Na Mortona navazuje Charles Lasague, který v roce 1873 definuje symptomatickou triádu mentální anorexie. Patří do ní nechutenství, absence menstruačního cyklu a vyhublost. Asi nejznámější postavou historie, která se potýkala s poruchami příjmu potravy, je císařovna Alžběta, známá jako Sissi (1837–1898).

20. století

V tomto období vzniká módní průmysl. Poprvé představil novou štíhlou módní siluetu a poprvé v historii je vidět pod šaty i tělo. Na počátku 20. století se zavádí do diet termín kalorie. Začínají vycházet knihy o dietách a zdraví. Jsou doporučovány zejména nízkotučné, sacharidové diety. Přibývá poruch příjmu potravy v dobře situovaných vrstvách západní Evropy.

70. léta

V roce 1970 se prezentuje na titulní straně módního časopisu Vogue modelka Twiggy s váhou 41 kg a výškou 170 cm. Skokově narůstá výskyt poruch příjmu potravy. Až 70 % amerických rodin kupuje nízkokalorické potraviny. Až v této době dochází ke specifikaci mentální bulimie (u bulimie se váha zpravidla drží na normální úrovni, takže je onemocnění méně viditelné). Zasloužil se o to londýnský psychiatr Gerald Russell, který oddělil jistý počet pacientek s anorexií, u nichž se vyskytovala „zákeřná obměna“ této choroby. Ta tkvěla v občasném záchvatovitém přejídání a ztrátě kontroly nad množstvím zkonzumovaných potravin.

80. léta

V roce 1980 vzniká první speciální zařízení pro léčbu poruch příjmu potravy a zavádí se termín bulimia nervosa. V průběhu dalšího času se specifikují multifaktoriální příčiny vzniku poruch příjmu potravy a vznikají další konkrétní metody v jejich léčbě.

90. léta–2018

Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlašuje v roce 1990 poruchy příjmu potravy jako důležitý problém světové populace a komentuje její epidemiologický nárůst. Poruchy příjmu potravy zůstávají problémem i v současnosti. Vznikají preventivní a podpůrné programy cílené na poruchy příjmu potravy. Mezi jinými zahrnují i peer podporu. Ta má své počátky hlavně v USA, kde přibližně od 90. let minulého století jsou peer pracovníci nedílnou součástí multidisciplinárních týmů. Etablovanými pracovníky se peer pracovníci stali také např. ve Velké Británii nebo Holandsku. V České republice se peer pracovníci v oblasti péče o duševně nemocné začali masivněji objevovat až v roce 2013, a to převážně v neziskových organizacích. Považujeme v tomto kontextu za důležité doplnit, že samotné Centrum Anabell, které vzniklo v roce 2002, bylo založeno právě na peer-pomoci, kterou původně poskytovala zakladatelka organizace, a teprve poté se postupně objevovaly další odborné služby. V roce 2018 se v České republice rozvíjí v gesci Ministerstva zdravotnictví projekty a programy reformy péče o duševní zdraví (blíže viz https://www.reformapsychiatrie.cz/), v rámci kterých se mj. hovoří i o přínosech peer pracovníků při komplexní podpoře klientů.

Masarykova univerzita se od roku 2015 věnuje výzkumům týkajícím se poruch příjmu potravy. Vědci zjistili, že užívání internetu může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na jedince s touto nemocí. Konstatovali, že dosavadní výzkumy se většinou zaměřovaly na škodlivé účinky online platforem, které podporují trvání nemoci a méně byly zkoumány přínosy jiných technologických platforem, které jsou využívány lidmi s poruchami příjmu potravy. Uživatelé těchto různých platforem byli zřídka dotazováni na své zkušenosti. Pro vyplnění této mezery bylo provedeno 30 rozhovorů s účastníky ve věku 16 až 28 let, šlo o ženy žijící v České republice. Během rozhovorů byla sledována jejich zkušenost s negativními i pozitivními dopady internetu na průběh jejich poruch příjmu potravy. Výsledky rozhovorů poskytly informace o zkušenostech účastníků s následujícími online prostředími:

1) neprofesionální platformy pro poruchy příjmu potravy;

2) neprofesionální platformy pro obnovu;

3) stránky sociálních sítí;

4) platformy pro počítání kalorií a stanovení hmotnostních cílů;

5) platformy o jídle, cvičení a životním stylu; a

6) platformy poskytující odbornou pomoc.

Účastníci zaznamenali mnoho výhod, které by tyto platformy mohly poskytnout; jejich schopnost dosáhnout přínosů však byla ovlivněna jejich motivací k léčbě. Výsledkem pak bylo zjištění, že i platformy navržené pro podporu zotavení by mohly být použity pro udržování nemoci. Výzkumnou zprávu DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE A PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY si můžete přečíst zde: https://www.muni.cz/en/research/publications/1661696.

Rok 2019 až dosud

V České republice i na Slovensku vznikají další organizace na pomoc lidem s poruchami příjmu potravy. Centrum Anabell rozvinulo spolupráci s https://chutzit.sk/# (Slovensko) i s https://www.3pe.online/o-nas (Česká republika).

Do povědomí odborníků i samotných ohrožených se dostávají možnosti, ale i rizika internetu. Objevují se profily na sociálních sítích ve stylu konceptu tzv. „that girl“, kdy jde v podstatě o to být perfektní dívkou (nejen dívkou). Podle tohoto konceptu má dívka vstávat brzy, aby si zacvičila jógu, udělala si ultra zdravou snídani, psala si do deníku, uklidila si, upravila se apod. Dále se na sociálních sítích objevují trendy „bulking and cutting“, kdy:

• Bulking (nabírání hmoty) zahrnuje zvýšení příjmu kalorií a cvičení s cílem získat na svalové hmotě. Lidé, kteří „bulkují“ obvykle jedí více, než je jejich běžný energetický příjem, a zaměřují se na posilování svalů. Cílem je získat na hmotnosti, ačkoli to může být také spojeno s určitým přibýváním tuku.
• Cutting (redukce) je proces snižování tělesného tuku a udržení svalové hmoty. Lidé, kteří se účastní cuttingu obvykle snižují svůj kalorický příjem a často se zaměřují na kardio cvičení a vyváženou stravu s vysokým obsahem bílkovin. Cílem je dosáhnout definovanější postavy tím, že se odstraní nadbytečný tuk. Obvykle se dostávají pod zdravou hranici a množství tuku je kolem 5 % (snižuje se hladina testosteronu apod.)

Dalším trendem je například „Taky What I eat in a day“, kdy lidé točí videa o tom, co jedí během dne. 

V oblasti pomoci lidem s poruchami příjmu potravy se postupně rozvíjí a prosazuje multidisciplinární a mezioborové hledisko a především poskytování služeb klientům na principech case-managementu, respektu a společného hledání řešení. Touto cestou se vydávají jak sociální, tak zdravotnické služby i další zainteresované subjekty.

Zdroje: NAVRÁTILOVÁ, M., ČEŠKOVÁ, E., SOBOTKA, L. - Klinická výživa v psychiatrii. Maxdorf, 2000.