Metodika Případové konference

Uplynulé desetiletí bylo v Centru Anabell (dále také jen jako Anabell) ve znamení intenzivních a strategických kroků nastavovat, zavádět a precizovat podobu a činnost multidisciplinárního týmu Anabell. Jednotlivé etapy vývoje této formy práce se projevovaly a projevují v naší práci s klienty, stejně jako s dalšími subjekty a jsou zaznamenány v 1. a 2. vydání Metodiky multidisciplinární spolupráce. Druhé vydání z roku 2018 obsahuje námi vydefinovaný a ověřený Model základního a rozšířeného multidisciplinárního týmu Anabell a metodologii multidisciplinární (dále také jen jako MD) spolupráce Anabell. Ačkoliv užíváme označení „námi vydefinovaný model“, odráží se v něm práce všech aktivně angažovaných osob, které s námi v průběhu 10 letech spolupracovaly a byla jim myšlenka mezioborové spolupráce blízká a spatřovaly v ní při práci s klientem stejný přínos jako my v Anabell. Podstatou je zapojovat při hledání řešení situace klienta do úzké spolupráce všechny jemu důležité osoby a ty vztahy, jichž je klient trvalou, dlouhodobou nebo i dočasnou součástí. Toto propojování může mít a má v různých případech různou podobu, vždy se odvíjí od individuálních potřeb klienta, od jeho požadavků a podle situace, v níž se klient v daném okamžiku nachází.

Různost situací si vyžaduje modifikované formy metodických postupů pro MD spolupráci. Jednou z těchto forem, kterou v Anabell začínáme využívat, je i případová konference. Jde o v Anabell nový nástroj mezioborové spolupráce, realizované ve prospěch klienta, a to zejména v dětském a adolescentním věku.

Oblasti, kterým se v Anabell věnujeme, jsou poruchy příjmu potravy a jiné psychické obtíže a zaměřujeme se na řešení nepříznivé životní a sociální situace klienta. Cílem je podpořit dítě, dospívajícího či dospělého v procesu sociálního začleňování. U rodičů nám jde především o to posílit jejich kompetence při zvládání změn v rodinné situaci spojené s psychickými obtížemi jejich dítěte/dětí.

V Anabell na MD setkáních preferujeme a uplatňujeme dialogické přístupy zaměřené na spolupráci sítí, v nichž je proces hledání a výsledek nastavení optimálního postupu dílem všech zúčastněných.

Časté byly naše debaty o tom, do jaké míry máme a můžeme o případu klienta hovořit bez jeho přítomnosti. Došli jsme ke konsenzu, že čas, kdy „hovoříme o klientovi bez klienta“ má tvořit jen malý podíl z celkového času, který klientovi a jeho případu věnujeme. To nás povzbudilo pokračovat v započaté cestě pracovat různými formami MD spolupráce za aktivní účasti klienta a v případě dětského klienta za nezbytné účasti jeho nejbližších a významných blízkých. Dalším prvkem, který má posilující vliv na naše konání, je myšlenka principu recovery3, v České republice relativně nově uplatňovaného přístupu v léčbě osob s duševním onemocněním.